Jediným cílem mých webových stránek je informovat všechny rodiče a prarodiče o možnostech, jak pomoci svým potomkům vstupujícím do puberty orientovat se v otázkách sexuality. Pokud už jste zvolil(a) homosexuální orientaci, tyto internetové stránky nejsou pro vás. Prosím opusťte tyto webové stránky, aby vás jejich obsah nerozčílil. 

Důvodem nikdy nebylo vyvolat hněv homosexuální komunity tady ve Švédsku, ačkoli si retrospektivně uvědomuji, proč se to stalo nechtěným důsledkem, když odhaluji o čem homosexuální životní styl je. Nicméně všichni rodiče – zvláště otcové – potřebují pochopit, co je v sázce a co mohou udělat, aby zabránili homosexuálním následkům u svých maličkých. Mají právo to vědět. Tyto webové stránky odhalují tři nejběžněji propagované mýty o homosexualitě.

Proto také použité příklady pocházejí hlavně z naší země. Pokud si nejste vědomi toho, jak všudypřítomným a oslavovaným se stal sodomský životní styl ve Švédsku, příklady vás možná šokují. Jak uvidíte, Švédsko je daleko vepředu před zbytkem světa v přijímání a vítání náporu homosexuality. Jedním nedávným příkladem byl proces s pastorem Ake Greenem – pastorem z Borgholmu – kvůli kázání o tom, co Bible říká o homosexualitě, dalších perverzích a sexuální promiskuitě. Vidíte, že Švédsko je jedinou zemí na celém světě, kde vám není povoleno říct nic – nezáleží na tom, jaké je vaše náboženské přesvědčení – co vyjadřuje ”neúctu” (šv: “missaktning”) vůči homosexuálům. Všechny civilizované země samozřejmě mají zákony, které zamezují navádění k násilí proti skupině nebo jednotlivcům. Naše země sama zašla tak daleko, že zakázala jakékoliv prohlášení, které je vnímáno jako ”neuctivé” vůči homosexuálům. Tak byl pastor Green odsouzen u nižšího soudu v Kalmaru (šv: “Kalmars Tingsrätt) k odpykání trestu ve vězení. Cílem tohoto zákona byla také ochrana dalších skupin (tzn. etnických skupin a náboženských skupin). Ve skutečnosti se však uplatňuje hlavně ve prospěch homosexuální propagandy. Například uvedu, že naše země se dnes zmítá pod novou vlnou antisemitismu (viz níže), stejně jako široce rozšířené neúcty vůči evangelikálním křesťanům bez jakékoli ochrany těchto skupin. Ve skutečnosti se uplatňuje hlavně ve prospěch homosexuální komunity. Také je dnes široce rozšířená neúcta vůči křesťanům a neúcta vůči židům (hlavně ze švédských mešit). Ničím z toho se současný nový zákon nezabývá.

Před schválením nového zákona předseda vlády Göran Persson 8. října 2002 oznámil, že podle nového zákona pastoři už nebudou déle moci z kazatelen nebo jinak vyhlašovat, že homosexualita je nepřirozená (šv: ”onaturligt”) - Odkaz č. 27 a to přesto, že je to v rozporu s Biblí.

Vypadá to, že to neznepokojilo ”letniční denominaci”, která pozvala předsedu vlády jako řečníka (odkaz č. 28) na svou každoroční konferenci do církve Filadelfia ve Stockholmu. Tam se objevil za kazatelnou o měsíc později (4. prosince 2002). Zní to nereálně, ale slyšíte správně! Předseda vlády – který právě před měsícem prohlásil, že pastorům (pod hrozbou trestu) se už více nebude tolerovat kázání, že homosexualita je nepřirozená, a který následně napomohl přijetí zákona – byl vřele přijat na každoroční konferenci letniční denominace. Možná s tím má co do činění fakt, že předseda vlády (Persson) a vůdce církve Filadelfia ve Stockholmu (Hedin) jsou blízcí přátelé.

Případ pastora Åke Greena
Takže s novým zákonem – vnímaným tak, že zakazuje prohlášení, že homosexualita je nepřirozená – nebylo překvapením, když byl pastor Green usvědčen a odsouzen do vězení za své kázání (20. července 2003) o tom, co Bible označuje jako sexuální úchylky. Jeho kázání bylo homolobby považováno za neuctivé. Pastor se odvolal až k Nejvyššímu soudu. Soud rozhodl ve prospěch homolobby - Green porušil švédský zákon a zasloužil si trest. Není tajemstvím, že by ho k odpykání trestu rádi odsoudili. Zvláště proto, že Nejvyšší soud v naší zemi velmi straní homosexualitě a zvýhodňuje ji, protože jeden z jeho členů si dokonce objednal homosexuální služby ve Stockholmu a platil za ně (Č. 1)a Nejvyšší soudce dokonce takové chování obhajoval. Nicméně zároveň si soud uvědomil, že v ostatních zemích Evropy dvojí doktríny Svobody slova a Svobody náboženství ohraničují přehnanou ochranu homosexuálů před ”neuctivostí”. Velmi dobře věděli, že pastor Green by se – pokud by byl odsouzen – odvolal k Evropskému soudu ve Štrasburgu (nejvyšší právní instanci pro členy EU). Neodvážili se ho tedy odsoudit, protože dobře věděli, že Green by byl u Evropského soudu osvobozen. Tato situace byla jasně vyslovena v jejich soudním prohlášení (odkaz č. 29).

V komentáři k prohlášení předseda (Johan Munck) řekl, že švédský Nejvyšší soud se rozhodl zvážit dřívější verdikty u Soudu Evropské unie ve Štrasburgu ve Francii. Řekl: ”Pokud by byl Åke Green odsouzen za pobuřování kvůli svému kázání, potom by se vší pravděpodobností bylo Švédsko u Evropského Soudu pokáráno.” Pan Munck dále v rozhovoru se švédským Rádiem/TV uvedl, že nebylo možné uplatnit zákon (tj. kriminalizaci ”neúcty”), jak byl zamýšleno, a proto nesouhlasí se způsobem, jak byl zákon napsán, a se záměrem tvůrců zákona (Parlamentu). Švédský zákon se nedrží mezinárodních precedentů. Ve svém psaném soudním prohlášení to Nejvyšší soud ve veřejné zprávě pro média předložil takto: ”Při zvažování okolností Nejvyšší soud zjistil, že je pravděpodobné, že Evropský soud by – pokud by o případu rozhodoval – shledal, že je to porušení Evropských konvencí, kdyby byl Åke Green odsouzen kvůli prohlášení ve svém kázání.”

Soud zakončil ve svém úplném komentáři k případu: ”Za takových okolností je pravděpodobné, že Evropský soud lidských práv by při zkoumání omezení práva ÅG kázat jeho názory založené na Bibli zjistil, že omezení není přiměřené, a proto by to znamenalo porušení Evropských konvencí... S odkazem na to, co bylo řečeno, bude obvinění proti ÅG zamítnuto.”
(Případ uzavřen.)

Jinými slovy: V jiných zemích se homosexuálové netěší zvláštním právům. Pokud chcete poznat úplnou diskuzi ze všech projednání procesu a právní analýzu případu Ake Greena, klikněte zde . Z tohoto prohlášení Nejvyššího soudu je evidentní, že jsme ve světě jedineční v tom, že jenom ve Švédsku stojí podpora homosexuální propagandy nad svobodou vyjadřování a svobodou náboženství. Zákon stále působí a je mocnou zbraní při umlčování pastorů, kteří nechtějí procházet právní tragédií, kterou musel strpět pastor Green.
Částí tohoto příběhu je, že osoba, která původně obvinila pastora Greena, je nyní obviněna ze závažné zpronevěry a možná bude muset jít sama do vězení.

Role RFSL
V naší zemi dnes homosexuální lobby (někteří ji nazývají homosexuální mafie) vyvíjí nátlak na naše obyvatelstvo prostřednictvím své hlavní organizace RFSL.  Vedoucí představitel této organizace, pan Sören Andersson, vyjádřil svůj názor na mé webové stránky v rozhovoru pro noviny (Dagen) těmito slovy: ”Nemohu pochopit, jak může být někdo tak plný nenávisti.” Ale pan Andersson musí pochopit, že rodiče mají právo vědět – pokud mají takové přání – jak mají směrovat své děti, aby se nestaly v pubertě homosexuály. Pan Andersson a jeho organizace nemůže rodičům v tomto právu zabraňovat. Alespoň dosud ne.

Jeden zářný příklad privilegií RFSL v naší dnešní společnosti je štědrá vládní finanční podpora jejich aktivit, které zahrnují webové stránky, vychvalující typické homosexuální chování včetně informací, jak používat zakázané drogy, a ”Anální manuál” o tom, jak se zabývat – z pohledu zdraví veřejnosti – vysoce rizikovým chováním.

Nicméně si zkuste představit mladíka s problémy pohlavní identity, který je předmětem propagandy RFSL, jenž je součástí školního programu. On potom přichází domů, jde na webové stránky RFSL a nachází tyto materiály – placené penězi daňových poplatníků – které jsou (kromě toho, že jsou většině lidí odporné) pro mladého chlapce právě zmateného svou sexuální identitou velmi pornografické. O tom není žádná pochybnost. Citliví chlapci bez otce jsou těmi, kteří jsou kvůli této špinavé propagandě v největším ohrožení. Jak zlou se může osoba a organizace stát? A proč my, jako občané, se smiřujeme s tím, co se děje v naší zemi?

Nechuť většiny Švédů postavit se proti zlému
Můžete se jenom sami sebe zeptat: ”Jak k tomu mohlo dojít?” Někdo jednou řekl, že zlí zvítězí jednoduše tím, že dobří nedělají nic. Ve své knize ”Obrana manželství” (šv: “Försvara Äktenskapet”) Olof Djurfeldt probírá sklouznutí naší země do stoky nemorálnosti. V jedné kapitole nazvané ”Pocity nemohou nahradit argumenty” (strana 117) dělá Djurfeldt rozhovor se Stefanem Gustavssonem, hlavním sekretářem Švédské evangelické aliance (šv.: Svenska Evangeliska Alliansen).  Gustavssonovi je položena otázka: ”Říkáte, že dnes je těžké říct někomu:’Mám tě rád jako osobu, ale ne to, čím se zabýváš,’ je to tak?” Gustavsson odpovídá z křesťanského hlediska: ”Ano, zjišťujeme, že je nesrovnatelně těžší dráždit někoho tím, že říkáme: ‘Myslím si, že tvé jednání je špatné.’ My Švédové s tím můžeme mít největší těžkosti, když to říkáme, protože chceme najít společnou řeč. Často bereme kritiku jako úplné odsouzení osoby. Musíme být ale schopni přijímat každého jiného jako člověka a – použiji biblický odkaz – důležitost každého, jako stvořeného k Božímu obrazu, a přitom mít jasno v tom, jaký je dobrý a zdravý životní styl.”

O to vlastně jde. My Švédové se tak bojíme postavit za to, čemu věříme, a tak moc chceme mít s každým pokoj. Ve švédštině je známé přísloví: "Bättre fly än illa fäkta" (přel. Je lepší prchnout ["uletět"], než rozpoutat boj ["fäkta"]), které představuje tuto vlastnost v našem vrozeném charakteru. Ve známé básni finského, švédsky píšícího básníka J. L. Runeberga matka poučuje svého syna (Munther), který má jít do armády, aby "bättre fly än illa fäkta". A to je ta vlasnost naší národní duše, která umožnila tsunami sodomie, která za posledních několik desetiletí zaplavila naši nádhernou zemi a ustanovila homomafii jako mocnou sílu v naší společnosti. Existuje ”Dědičný fond” (”Arvsfonden”), ze kterého se hlavní obránce homolobby (RFSL) štědře financuje.

[Tento národní charakter naší duše hrál důležitou roli v historii naší země. Například to byl důvod toho, proč Švédsko r. 1941 – když bylo požádáno nacistickým Německem, aby mu pomohlo při okupaci Norska – snadno souhlasilo (viz odkaz č. 30, ”Proč Německo nenapadlo ve 2. světové válce Švédsko?”) a proč jsme my, ”árijský” národ, pokračovali v zásobování Hitlerovy armády dodávkami tvrdé oceli z našich dolů v Gällivare v severním Švédsku přes přístav Narvik v Norsku. To vše jsme dělali, zatímco zbytek Evropy krvácel pod Hitlerovou železnou rukou.

Avšak později během války, když bylo zřejmé, že Hitler bude poražen, jsme změnili postoj a umožnili letcům Spojeneckých vojsk nouzová přistání v jižním Švédsku během jejich letu zpět do Anglie po bombových náletech na Německo. Dalším důvodem našeho připojení k Německu během okupace Norska mohlo být to, že mnozí důstojníci našich ozbrojených sil byli vlastně antisemité. Po válce se děti ve škole (byl jsem jedním z nich) učily tomu, že to byla ”doktrína neutrality”, která nás zachránila před zpustošení válkou. Jaká neutralita?

Poznámka na okraj: Antisemitismus se dnes objevuje ve švédských mešitách. Nevypadá to, že by se zbývajícím židům ve Švédsku dnes poskytovala tatáž ochrana proti ”neuctivosti” jako homosexuálům. Dokonce to vypadá, že se vláda stává více anti-izraelskou a promuslimskou. Například vláda v dubnu 2006 náhle zrušila připojení ke cvičení vzdušných sil v Itálii (odkaz č. 31) s ostatními zeměmi, poté co se dozvěděla, že jedním z účastníků bude Izrael. Téhož měsíce byli do naší země pozváni vůdci teroristické organizace Hamás (odkaz č. 32). Nepozvala je sice přímo vláda, ale švédské protiizraelské skupiny. Můžeme se dočkat toho, že budeme bojovat o pozice mezi muslimy, protože budeme čekat na den, kdy se Švédsko stane zemí s muslimskou většinou.

Ale jak se často stává, vždy jsou v naší zemi lidé a skupiny, kteří se odváží postavit proti celkovému trendu přijímání homosexuality v naší společnosti. Jeden příklad zmíněný výše byl případ pastora Ake Greena. Dalším příkladem je evangelická církev Jeruzalém. Toto shromáždění se skládá převážně z etiopských přistěhovalců. Na svých webových stránkách http://www.j-e-c.org/faceliftup2/main_Swe.html mají ”Manifestaci za svobodu slova a za podporu pastora Åke Greena”. Také se účastnili mnoha demonstračních průvodů na podporu pastora Greena ve spojení s jeho odvoláním k odvolacímu soudu. 

Švédská homomafie - příklady a jejich metody jednání
Jiný odvážný Švéd vytvořil webové stránky, které odhalují homosexuální životní styl. Jsou podobné těm, které nyní čtete. Nicméně vlastník domény musel zrušit stránky poté, co on, stejně jako jeho obchodní společníci a klienti, byl obtěžován homolobby, a to odvěkým stylem mafie. Po tomto zastrašování s ním jeho klienti více nechtěli (nebo bychom měli říct neodvážili se) obchodovat. Je potom divné, když se lidé, kteří mají určité postavení a pozici, bojí vyjádřit své názory? V článku The World Today (šv:“Världen idag”) vydaném 29. května 2006 čteme (částečně):

”Telefonát, který obdržel ve svém domě v jednu hodinu v noci, byl předán policii: ’My víme, kdo jsi. Ty a tvoje rodina budete mít problémy... tvoji zákazníci se dozvědí, kdo jsi...
Víme, kdo jsi... každý tě bude nenávidět... budeš trpět, až budeš odhalen,’ prohlásila podle policejní zprávy osoba.
’Policie uzavřela případ kvůli nedostatku důkazů,’ povzdychl napadený.”

Ten muž mohl stěží věřit svým očím, když jednoho dne objevil před svým rodinným domem neznámé auto. Otevřeným oknem byl přímo na jeho dům namířen mobilní telefon. ”Pochopil jsem, že fotí můj dům, vyběhl jsem ven a snažil se přečíst poznávací číslo auta, modré Toyoty. Obrátil jsem se na registrační soupis aut a dozvěděl jsem se, že auto patří ženě velmi známého homoaktivisty a dřívějšího KD politika,” říká.

Fotografie jeho domu a název ulice se brzy objevily na mužově domovské stránce na internetu. Tytéž fotografie se brzy objevily na domovské stránce muže, který je novinář TT. [TT je název větve švédského rádia]. Na svých webových stránkách uveřejnil podrobné informace o poloze domu, jméno muže a jeho ženy, plus odkaz na jeho fotografii.

”Přemýšlel jsem, jestli někdo nesedí v křoví kolem mého domu a nečeká na mé děti, když odcházejí do školy, nebo mě nesleduje na každém kroku. To je obtěžování a úplné pronásledování,” říká, zvláště rozčílen aktivitami novináře TT. ”Je velmi vážné, když reportér, který by měl být důvěryhodný, tráví svůj volný čas obtěžováním mě a mé rodiny.”

Ten podnikatel tvrdí, že nekritický postoj masmédií vůči homo programu je důvodem toho, proč se to mohlo stát. ”Před nimi se vždy rozvíjí červený koberec a nikdy nejsou médii kritizováni. Ti, kteří mě obtěžovali, vědí, že to mohou dělat beztrestně.” Mezi těmi, kdo se dostali do styku s tímto podnikatelem, byl kněz, který prohlásil: ”Nebylo to dobré pro tvoje podnikání.”

Domovská stránka, která uveřejňovala důležitá fakta o homosexuálním životním stylu, je od minulého podzimu zavřená. Lidé, kteří stáli za touto nenávistnou kampaní, dosáhli, co chtěli.

S tímto příkladem můžeme jednoduše vidět, proč se my Švédové většinou bojíme odporovat zlým silám homosexuality. Přesto je tu fakt, že to ničí zdravý a přirozený životní styl tolika našich dětí a mladých. Kdo z nás je ochoten riskovat svoje podnikání, kariéru a postavení ve společnosti? Ani nemluvím o fyzickém bezpečí ženy a dětí. Je prostě mnohem lehčí ignorovat toto téma. Dokonce i pro pastory, kterým jde příliš často o popularitu.

Ve srovnání s podnikatelem popsaným výše, který ztratil úspěšné podnikání, byl hněv, který jsem zakusil já, poměrně malý (dokonce i když já a má rodina jsme také čas od času obdrželi výhružky). Během naší cesty po Švédsku v r. 2006, kdy jsme představovali tyto webové stránky, jsme byli několikrát obtěžováni homomafií a museli jsme nosit neprůstřelné vesty. Dokonce jsme museli zrušit několik akcí. Můžete se o tom číst v odkaze nazvaném ”Homomafie” na vrchním vodorovném menu. S ohledem na tyto útoky a pokračující výhružky jsem dostal zajímavý e-mail od znepokojeného muže. Zní takto (jméno odesílatele je vynecháno):

(???? píše):
“Dostal jsem se náhodou přes organizaci AFA na vaše stránky. K této organizaci jsem měl určité sympatie, protože vystupovala proti neonacistům. Vypadá to ale, že používají násilí také pro jiné věci. Stydím se, když čtu, co proti vám dělají. A ještě tohle: Proč nerozbíjejí okna našich mešit? Ani muslimové k nim nejsou velmi přátelští...myslím tím trest smrti v zemích muslimského světa. Teď si budu více číst na vašich webových stránkách. Možná budu moct něco dodat. Ozvu se. Srdečné pozdravy,
podepsán ???”

Tomuto návštěvníkovi chci odpovědět: AFA a mnoho podobných neparlamentních skupin (všude po celém světě) se vzdaly demokratických principů. Hrají jenom podle svých pravidel. Jsou to chlapci a muži, kteří touží mít moc bez toho, aby měli nějaké vůdcovské schopnosti. Také se často chovají jako bez rozumu. Blouzní o tom, že vláda znamená terorizovat jiné lidi. Možná se skrývají pod jmény jako neonacisté, AFA atd., ale jsou to titíž lidé. Mohl bych dodat, že předseda RFSL, Sören Andersson, o mně v prohlášení pro Dagen (deník) řekl, že ”je hrozné, že někdo si sám v sobě nese tolik nenávisti”. Také ale prohlásil, že se RFSL distancuje od útoků proti nám (což může vypadat chvályhodně), ačkoli on ”chápe toto jednání”. Toto prohlášení zřejmě oslabuje jeho odmítnutí násilí a může sloužit k ospravedlnění lidí, jako je AFA v jejich teroristických činech. Aby se udržela naše křehká demokracie a vymýtila se homomafie, je důležité, aby lidé ve vedení na všech stranách zaujali pevný postoj proti pobuřování, násilí a zastrašování. Samozřejmě žádná organizace nemůže ovlivnit jednání všech svých členů najednou. Některé události se ale ovlivnit mohou. Například je opodstatněné předpokládat, že RFSL má určitý vliv na Pride festival ve Stockholmu. Jak se potom může stát, že na Pride festivalu povolují, aby návštěvníci házeli šipky na fotografie ”homofobů” Ulfa Ekmana, Alfa Svenssona a papeže? Pokud toto není pobuřování, pak co na světě je? Papež má samozřejmě stálou ochranu, ale jak se musí cítit ti ostatní pánové?

Ještě jednu poznámku k reakci homolobby na tyto webové stránky. Myslím, že to má mnoho společného s tím, co by se v homosexuální komunitě mělo považovat za ”typické” nebo ”průměrné”. Vezměte si například široce rozšířenou praktiku análního styku mezi muži. Jsou to ”pouhé” 2/3 ze všech homosexuálů, které to praktikují. Stále je to ale většina, a proto je to důvod, proč má RFSL ”Anální manuál” jako centrální bod svých webových stránek. Tento manuál vysvětluje nejen, jak se nejlépe zapojit do análního styku, ale také několik jiných praktik jako je ”vylizování” a ”fisting”. Nyní je mezi přibližně 1/3 homosexuálních mužů, kteří ještě nepraktikovali anální styk – některým dokonce může připadat odpudivý – pochopitelně vztek vůči faktu, že další lidé mohou chybně předpokládat, že oni jsou také zapojeni do takového chování. Nicméně na těchto webových stránkách by bylo vůči rodičům velmi nespravedlivé, kdybychom nepopsali praktiky, kterými se většina homosexuálních mužů zabývá. Věřím, že pokud rodiče opravdu pochopí vysoké riziko chování homosexuálů, daleko pravděpodobněji pomohou svým synům rozvinout jejich mužskou identitu. Podobná situace (dokonce ve větším rozměru) existuje na téma pedofilie mezi homosexuálními muži. Je mnoho důkazů pro to, že homosexuální muž se oproti heterosexuálnímu muži stane daleko pravděpodobněji pedofilem. Průměrný homosexuál ale není pedofil. Ne z celkového pohledu. Mnozí z nich jsou navíc pravděpodobně pedofilií zhnuseni. Tudíž zavrhují (dost pochopitelně) to, aby byli součástí skupiny, která má vyšší ”rizikový faktor” pro pedofilii. Přesto je to téma, které by se nemělo zamlčet. Zakrýt to nebo o tom nemluvit by bylo pro rodiče velkou škodou.

Jak můžeme zabránit tomu, aby tentýž nápor sodomie dorazil do naší země

Hlavním důvodem těchto webových stránek je informovat rodiče a prarodiče, jak zabránit homosexuálním následkům u vlastních dětí. Když však čtete o špinavém vývoji v naší zemi a o tom, jak homolobby dosáhla svého privilegovaného postavení, možná se sami sebe zeptáte: ”Co mohu udělat, abych zabránil/a podobnému vývoji ve své zemi?” Mohu navrhnout dvě věci:
1. Rozšiřujte informace na toto téma mezi lidi své vlastní komunity a ve své zemi. Na internetu je mnoho dobrých webových stránek, které se tímto tématem zabývají. Pro své vlastní webové stránky nepřijímám žádné peněžité dary (ačkoli je někteří lidé nabídli). Namísto toho, pokud máte prostředky, můžete šířit informace inzeráty v místních novinách a mnoha dalšími způsoby, které vás napadnou.
2. Bojkotujte švédské produkty. Zváště od společností jako je např. Skandinávský letový systém – Scandinavian Airlines System, SAS, který byl hlavním sponzorem každoroční neslavné homosexuální extravagance zvané ”The Pride Festival”.