Č. 1
Kriminalita u švédského Nejvyššího soudu

Dialog z internetového fóra:
Když se pan Thorsson té osudové noci posadil ke svému počítači, musel vědět, že je to riskantní podnik. Na těch stránkách byl však již dříve a vždy šlo všechno dobře. Tudíž s přezdívkou "Leif 59 GamlaStan" (to znamená: Leif, 59, Staré Město) začal rozhovor (odkaz č. 33)
s "STHMLung" (to znamená: Stockholm, mladý).

STHMLung: "Mladý xxxxx  nadržený kluk se chce setkat ve Stockholmu."

Soudce Thorsson příliš dobře věděl, že by to neměl dělat, ale s nutkavým chováním, které je u homosexuálů tak typické – nutkáním, které značně přispělo k první osudové explozi epidemie AIDS – Thorsson prostě musel dosáhnout uspokojení. Vždyť to bylo internetové fórum financované a spravované RFSL, švédskou gay lobby, která je financovaná švédskou vládou za peníze daňových poplatníků. Ačkoli soudce nepochybně věděl že švédské křesťanské noviny už před třemi lety bily na poplach, pokud jde o tuto věc, toho večera pro něj riziko s tím spojené nebylo příliš důležité. Nebo si to alespoň myslel. Takže vstoupil ”do hry”:

Leif 59 GamlaStan: "Chci teď xxxx."

STHMLung: "Za své služby si nechávám platit."

Soudce Thorsson samozřejmě věděl, že obchod se sexem (prostituce) je ve Švédsku stále považován za kriminální čin. Také ale věděl, že téměř všichni jeho kolegové, soudci Nejvyššího soudu, tvrdě proti tomuto zákonu vystupovali a rádi by viděli, kdyby byl zrušen. Zvláště to platilo pro šéfa, nejvyššího soudce Bo Svenssona, který by s největší pravděpodobností vystoupil na jeho obranu, pokud by byl přistižen (Bůh chraň). Soudce Thorsson tedy napsal:

Leif 59 GamlaStan: ”Dobře.”

STHMLung: ”OK, souhlasím se vším, kromě xxxxx. Zaplatíš 500 švédských korun (poznámka: asi 67$) a můžeš to dělat tak dlouho, jak chceš.”

Tady vidíme, jak chce dvacetiletý mladík zabránit tomu, aby byl análně penetrován někým, kdo sám sebe označuje jako ”devětapadesátiletého starého muže”. Mohlo to být kvůli tomu, že ještě není sám úplně zkušeným homosexuálem a bojí se, aby jeho orgány nebyly poškozeny, nebo ho to stále emocionálně odrazuje. Možná potřebuje peníze. Možná je závislý na drogách?

Leif 59 GamlaStan: ”Kde jsi a jak vypadáš?”

Leif 59 GamlaStan: ”Přijímám tvé podmínky. Kde teď jsi?”

Soudce očividně souhlasí s tím, že se vyhne análnímu styku, běžné praxi mezi zkušenými staršími homosexuály. Pro něho, s jeho vysokým vládním platem, je 500 SEK za očekávané rozkoše zanedbatelná částka. Soudce možná z minulých zkušeností věděl, že když už spolu jednou budou v místnosti, může nabídnout mnohem vyšší částku než 500 SEK, aby dostal to, co chce, protože pokušení bude pro mladého muže, který potřebuje peníze, neodolatelné. 

Soudce Nejvyššího soudu pak pokračuje:

Leif 59 GamlaStan: ”Máš rád xxxxx?”

STHMLung: ”Jsem v xxxxxxx , jsem hezký, 170 cm vysoký, 65 kg a xxx xx xxx... Mám auto, takže se k tobě můžu rychle dostat. Přijedu, ale jenom pokud to myslíš vážně.”

STHMLung: ”Mám rád xxxxx.”

STHMLung: ”Pokud chceš, můžeme se setkat v "Järntorget".”

Leif 59 GamlaStan: ”Rád bych xxxxxxx, 500 je v pořádku.”

STHMLung: ”Zavolej mi na 07xxxxxxxx, ale jen pokud to myslíš vážně. Nechci k tobě přijít a zjistit, že tam nejsi...”

Té noci byl soudce Thorsson přistižen, obrazně řečeno, se spuštěnými kalhotami. Nejprve všechno opakovaně a důrazně popřel. Rozhovor byl však nahrán. Nyní je to veřejná nahrávka. Nakonec neměl žádnou jinou možnost než se ke zločinu přiznat. 

Poté, co byl soudce Thorsson přistižen, se s ním zacházelo v rukavičkách. Za zločin takového druhu se může jít až na několik let do vězení. Se soudcem Thorssonem se ale zacházelo zvláštním způsobem. 
Nejdříve tu bylo podezření na čtyři další zločiny tohoto druhu, které nikdy nebyly vyšetřeny. Policii se už dříve podařilo zabavit Thorssonův počítač a mobilní telefon, aby získala důkazy. Ale DA (Guntra Åhlund) zakročila v Thorssonův prospěch. Ve Švédsku rádi říkáme, že máme spravedlnost pro všechny. Ale jak nám ilustruje Thorssonův případ, právo není pro všechny stejné. To, jak s vámi zacházejí, závisí na vaší pozici a moci ve společnosti. Srovnejte zacházení s Thorssonem s případem Leifa Liljestroma, správce webových stránek ”Bibletemplet”. Jeho počítač byl náhle zabaven a on byl připraven o své živobytí. Pro více informací o Liljeströmově případu klikněte zde.

To vše má co dočinění s tím: 1) jak je obviněný pachatel vlivný a 2) zda je proti homosexuálnímu programu, přijímá ho nebo (ještě lépe) se účastní jeho aktivit.

Za druhé, Thorsson byl ušetřen zahanbujícího procesu a musel pouze zaplatit zanedbatelnou pokutu 42 250 SEK (asi 5 600$). Mnozí z jeho kolegů u Nejvyššího soudu s ním sympatizovali. Náhle se stal něčím jako hrdinou a průkopníkem pro mnohé jiné. Byli tu však někteří, kteří si mysleli, že takové zločinné chování soudci Nejvyššího soudu nepřísluší. Nejvyšší soud ale – ve svém výkonu jako samovládnoucí nejvyšší orgán s doživotním stanoviskem – nechtěl nic z toho slyšet.

Největším problémem pana Thorssona nebylo to, že byl chycen. Ani to nebylo to, jaká obvinění (pokud vůbec nějaká) proti němu budou vznesena. Ani zda bude propuštěn, degradován, zviditelněn nebo cokoliv dalšího. Ne, jeho zdaleka největší problém je na osobní úrovni. Mezi ním, jeho Tvůrcem a dvacetiletým mladíkem STHMLung, kterého té noci obtěžoval. Může je požádat o odpuštění. Bez odpuštění se hřích vždy zhoršuje. Thorsson si možná myslí, že měl štěstí, když Guntra Åhlund nedovolila policii kvůli jeho zločinu zabavit a prohledat obsah jeho počítače. Příště bude možná opatrnější, aby se to neopakovalo. Ale tak to nefunguje. Nemůžeš podvést Boha, ale Ďábel může mnoha způsoby podvést tebe. Bez odpuštění Satan sváže lidskou duši ještě horším otroctvím. 

V rozhovoru pro "Dagens Nyheter" (Denník) 25. května 2005 se nejvyšší soudce Nejvyššího soudu, Bo Svensson, postavil za hluboké morální přesvědčení, které zastává on sám i jeho soud. Pokud se chcete podívat na rozhovor ve švédštině, klikněte zde (odkaz č. 34), zde (odkaz č. 35), zde (odkaz č. 36) a zde (odkaz č. 37).

V rozhovoru Bo Svensson prohlásil následující: 

1. Zločin soudce Thorssona nebyl závažným trestným činem. Když už, tak by se to mělo považovat za chvályhodné a ne za nevýhodu, protože spácháním takového zločinu Thorsson získal ”hlubokou znalost daného tématu” (doslovná citace: "Tvärtom kan man ju säga att han har djupa kunskaper i ämnet").

2. Společnost musí pochopit, že muži potřebují sex. S odvoláním na své vlastní povolání, v němž pracuje mnoho starších mužů, prohlásil: ”Mnoho vdovců v našem povolání má potíže s uspokojením svých sexuálních potřeb.” (šv.: "Många änkemän i det här yrket har svårt att få sex.") Potom pokračoval citátem z úryvku ze staré švédské básně (od Gustava Frödinga), v které chudý muž myslí na to, že je nucen jít za prostitutkou.

3. Nejvyšší soudce také prohlásil, že nedávno hovořil se svým kolegou v Belgii. Předseda belgického Nejvyššího soudu se domníval, že švédský zákon proti prostituci je ”podivný” ("svenska lagstiftningen är konstig").  Fakt, že Svensson a švédský Nejvyšší soud berou své podněty z Belgie, by neměl být překvapením. Belgie a Nizozemí jsou v mnoha morálních záležitostech ”pokrokovější” než Švédsko. V takových záležitostech, jako jsou legalizace eutanazie, legalizace užívání drog, věk, od kterého pedofilie není trestná (12 let), a prostituce jsou už dokonce na nižší morální úrovni než ve Švédsku. Ale v oblasti podpory a náboru homosexuality na školách a ve společnosti je Švédsko národem s největším morálním úpadkem v Evropě.

4. Přesto Bo Svensson vyjádřil jistou podporu našemu zákonu proti obchodu se sexem, v takovém případě, kdy se omezuje a vztahuje na mladé dívky ze zemí východní Evropy, které jsou pašovány na Západ, kde jsou zneužívány jako sexuální otrokyně. ”Tento obchod se sexem je strašný, o tom není pochyb,” prohlásil. Nicméně takové prohlášení vyznívá naprázdno ve světle skutečnosti, že soudce Thorsson nedávno předsedal podobnému případu, týkajícímu seobtěžování dítěte. Soudci značně snížili trest (který vydal odvolací soud), protože to nepovažovali za významný trestný čin (šv: "inget grovt brott").

V každém případě se soudce Thorsson z celé kauzy vyvlékl s nevelkou pokutou. Ostatních 11 soudců Nejvyššího soudu mu udělilo jako náhradu za jeho ponížení místo prestižního “Lagrådet”, o které už nějaký čas usiloval.